to Chong: Ad hall - pokud máš takovej k dispozici tak to problém nebude, většina toho co jsem viděl pracuje od vyšších napětí. Ad zdvojovač - protože je Igt TIC106 tak malej tak není potřeba žádný extra velký napětí aby to fungovalo. Původní návrh počítal s Igt okolo 10mA (KT505). Ad stabilizace - Tím že je tam zenerka se nic nezkazí ale proč je potřeba to stabilizovat? Kladívko to neocení, to bude makat stejně i při 50V a tyristor to má taky na na háku protože je spouštěnej proudovým impulzem. Jen musí bejt hodnota R2 trochu vejš aby se nespínal tyristor od nabíjení toho C3 když je rozpojený kladívko. Ovšem uznávám že se zenerkou je to preciznější. Ad TIC106 a proudy - To není svářečka. V momentě kdy se tyristor sepne se v podstatě vytvoří rezonanční obvod (pokud by byla v zapojení k tyristoru zapojená antiparalelně dioda tak by to normálně kmitalo). Podle toho jaký jsou hodnoty indukčnosti začne narůstat proud. Po nahození jiskry se jen zmenší hodnota indukčnosti a tím pádem zvedne rezonanční kmitočet (většinou tak 2,5x). Žádný astronomický proudy tam netečou. V tomhle případě to odhaduju tak na 0,5A v maximu. Ten tyristor se ani neohřeje. Původní KT505 je 1A prcek v kulatým pouzdře (15A v pulsu) a autor ho tam provozoval bez chladiče. Jestli ti v zapojeních nevydržel 5A tyristor (30A v pulsu) tak tam bylo něco špatně. CDIček jsem už pár v ruce měl a nikdy jsem tam nenašel silnější tyristor než 5A. Spíš naopak, např. u japonců např. necky 2P4 nebo 5P4 apod. V babeťáckým je KT206. A to jsou CDIčka kde se používaj indukční cívky s podstatně menší indukčností takže je tam ten proud větší (obzvlášť u babety která má poněkud atypický napětí a 8uF kondík). Ad indukční cívka - Nemyslel jsem to tak že by to nějak nefungovalo ale dost to degraduje celkový parametry. Výhoda CDI je ve velké strmosti náběhu napětí. Díky tomu je to pak odolný vůči svodům přes nečistoty na svíčce apod. Jenže aby to mělo tyhle vlastnosti musí mít indukčka (nebo spíš transformátor) podstatně nižší indukčnost "primáru" (cdičkový indučky mívaj hodnoty menší než 2mH, často i pod 1mH) a dost velkej poměr mezi vinutími (nejmíň jsem viděl 1:80, běžně 1:100 až 200). Klasická indukčka má okolo 3,5-6,5mH na primáru a poměr 1:40-60. Pak jsou parametry jiskry celkem dost podobný tomu co dává standardní zapojení a přínos celý týhle věci je vlastně jen v tom že nejiskří kladívko a jiskra je celkem konstantní ve větším rozsahu otáček. Navíc u tohodle zapojení není k tyristoru přidaná antiparalelně dioda (nebo k indukční cívce) a odhadem tak 60% energie skončí někde v indukční cívce jako teplo. Jiskra je pak poměrně krátká, hoří asi cca 75us (kupodivu je to podobně blbě udělaný i v babeťáckým cdi v gumový kostce, tam má jiskra dokonce okolo 50us). Takže při použití odpovídající indukční cívky se dá dosáhnout podstatně vyšší strmosti a celkovýho napětí (což je výhodný při startu kdy je napětí na kondíku nejmenší). S antiparalelní diodou na tyristoru nebo indukční cívce se pak ještě dá natáhnout jiskra přes 100us. No a pak už to má jen samý pozitiva a sociální jistoty.

Beru dotaz zpět, fichtl si ze mě asi dělá srandu, najednou to jde... nevím asi jsem měl někde kábl na kostře nebo si to nedokážu vysvětlit...

To Chong: prosím znovu o radu, našel jsem kondík doma na 35V tak jsem ho tam dal... jenže po zapojení, nehází jiskru. Tyristor je v pohodě, ale pro jistotu jsem tam dal nový, pořád nejde... zkouším proměřovat všechny diody, všechny jsou v pohodě. Zkoušel jsem prohřát všechny body, proměřit jestli nejsou někde upálené cesty, nic, všechno v pohodě. Bez zapalka hází jiskru normálně, napájení světelnou cívkou taky funguje, prošel jsem všechny spoje, kontakty všechny dobré, už vážně netuším, vrtám se v tom druhý den, to se mi ještě nestalo abych se v elektrice tak dlouho vrtal Zkoušel jsem i měřit napětí cívek dávaj při obyč šlapání do těch 3V(nevím jestli by nemělo být na sériově zapojených světelných cívkách napětí vyšší), měřil jsem napětí i na vývodu pro indučku našel jsem tam nějakých 30V (zase při obyč šlapání) tady si nejsem jist kolik by se tam mělo objevit... Nemáš nějaké nápady co ještě prozkoušet? Díky.

To Combust: no já nevím, když se natočí na vývodech dost proudu a napětí pro buzení tyristoru, tak proč by se nanatočilo dost napětí pro napájení hallu (spotřeba 20mA a min napětí od 3V)? Nevidím zde nějaký zásadní zádrhel. Tím spíše že u tohoto zapalka je na napájecí větvi buzení použit zdvojovač napětí dimenzovaný na cca 50mA. Což tobě nedosšlo když navrhuješ vyhodit část zdvojovače a ještě k tomu stabilizátor v podobě zenerky, která navozuje jakžtakž stabilní podmínky buzení tyristoru! TIC106 je vyloženě podimenzovaný, osobní zkušenost se silnějšími tyristory než 5A TIC106. Pokud by mi šlo o spolehlivost, tedy ne experimentální zapojení, určitě bych s tímto tyristorem sebou vozil rezervní osazený tišťák. Při zážehu po velmi krátký čas je v podstatě proud procházející tyristorem teoreticky blízký nekonečnu. Tento velmi krátký pulz velikého proudu prostě tyristor vyklepe. Začne se chovat dost podivně, např se začne nejprve sem, tam saturovat když nemá, což způsobí nepravidelné zážehy. To bych na cestě neznalý problému spíše nejprve považoval za závadu karburátoru. Už se vidím jak při sem tam cuknutí na to kašlu a když to bude častěji, zastavím a začnu čistit karbec, nebo i kontakty kladívka. Onoto to mezitím vychladne, nastartuju a jedu bez problémů... a zachvilku zase dokola, dokud tyristor definitivně nezhebne. Původní indučka (pokud máš namysli tím tu cívku) není u tyristorového zapalka vůbec problém. Pokud na to hledíš jinak, mohl bys tu popsat konkrétně co je u ní za problém?

vývod K2/3/S přepojit na zapalovací cívku, C2,D2,R1,DZ1 vyhodit, C3 dimenzovat na min. 50V, R2 cca 680 až 1k, C4bejt menší a na nižší napětí (Nedoporučuju použít unipolární. TIC106 je víc než dostatečně dimenzovaný. Od kladívka odpojit kondík.------------ Hall je fajn řešení pokud je k dispozici stabilní napětí (např. při strartu, je to u pincka problém), proč někde montovat magnet a točit s ním dokola když jsou na trhu čidla (vape s01 atd...) kde stačí mít jen kus železa aby to fungovalo. Základní problém tohoto tyristorka je jinde - používá origo cívku.

Já jsem tady k tomu tyristorku chtěl dělat hall snímání, nebylo by to těžké ale zabralo by to nějaký čas který nemám, navíc bych musel sehnat vhodný magnet... jelikož ty kladívka se mi ve funkčnosti moc nelíbí, rozhodně by se tím vyladil chod motoru. A teď tam jdu zkusit prásknout nějakej ten elektrolyt a udivíme.

vyvíjel jsem svého času tyristorové zapalko (CDI) pod názvem LightCDI, ještě jsem ho snažil upravit pro pionýra na snímání polohy kliky snímané hallem namísto magnetem a snímací cívkou, ale nemám stroj na kterém to testovat (do svého to pro pokusy rvát nebudu, moc práce a pak není motorka v pohotovostním stavu) Tak jsem to pustil z hlavy. Takže vývoj tohohle zapalka nechám jiným , není ani čas...

Díky Chongu, na rozpojené cívce by se vyšší napětí určitě našlo, ale při nějaké zátěži jsem si myslel že těch 16V by překročit nemuselo, každopádně dám tam asi něco na 63V nebo podle toho co se doma ve stovce mikro najde a uvidí se. Tic106 je velká rarita to ano, díval jsem se akorát po projevení závady na ten kondík C2 jinak jsem zapalko nějak neštudoval, každopádně kdyby se ti chtělo mohl by jsi ho vylepšit

Taky mi ten kondík buchnul, tak sem tam dal jiný, první co sem našel... myslim byl na 100V... samozdřejmě 100uF a od tej doby klid...

neni nad seriozniho CHongace

Zase ale já třeba nikdy neviděl důvod proč používat C4 s dimenzací na 100V. Tam velikost amplitudy signálu nebude vyšší než 2V (součet napětí PN přechodů diody a tyristoru amplitudu ořezává) a přitom ten kondenzátor je velikej jak kráva a stačil by malej unipolární kondenzátor na daleko menší napětí. Také se mi nelíbí ten tyristor. Je dimenzovanej na 5A. Když mi jde o spolehlivost, u svých CDI obvykle dávám to nejsilnější co se v pouzdru TO220 dělá, tedy minimálně 25A, ale raději 40A (TYN640). Musel by se zřejmě však upravit budící proud tyristoru (změna R2 a R3), protože ten vyžaduje k vybuzení tak 20mA, kdežto původní 200uA (tj. 100x menší proud). Nešťourtal jsem se v tom, ale je možné že by to chodilo bez úprav i s původními odpory R2 a R3, protože to kopíruje původní zapojení s bolševickým tyristorem a ten určitě tak miniaturním proudem budit nešel , ona totiž ve světe tyristorů je TIC106ka dost rarita co se týká budícího proudu.

No nepřekvapuje mě to, na rozpojených svorkách cívky najdeš až 80V . Protože kus od kusu je zapalko jiné, doporučuji zapojit osciloskop a podívat se na velikost amplitudy při připojeném zapalku. Nic Ti však nebrání použít nejbližší vyšší hodnotu kondenzátoru C2 na 25V.